?

Budiž.

Budou              přibývat                                       možná ne
            mizet                             měnit se

ztrácet se                                            objevovat.

Chyťte si tu svojí, dokud tu je!

O óó obrazy. Trochu veselé, trochu tajemné. Trochu podivínské, trochu s vrtochy. Každopádně své. Přece jenom seriózní úplně nejsou. To od nich opravdu nemůžete očekávat.

Nejsou pro každého. Ne každého zajímá: Co je koňozpyt?
Ne každý má chuť si vymýšlet a domýšlet. Hrát si a ztrácet čas.
Možná jsou tak trochu pro fantasty a snílky, co se nebojí, že o půlnoci se z obrazu vyřítí pojídači cizích dortíků a vyplení ledničku.

Ano, za je. Z části obrazy přání a příběhů. Pro mne i tak trochu “kouzelné”. Často mi pomáhaly věřit, že se jednou stane to, co si přeji. Malými krůčky vpřed.

Právě, že jo. Stalo. Až mě to dostalo.

Vznikají z deníku, z týdeníku či měsíčníku. Zaleží, jak často ho používám.
Z hlavy. Ze srdce.
Ze zájmu, zvědavosti a hravosti. Z potřeby si odpočinout.

 

Pracně, titěrně a dlouho. Hodně dlouho. O hodinách raději nemluvit.
Poctivě rukama.

To se neví. Možná jednou. Uvidíme. Museli bychom si sednout .-). Zkuste to.

Ne. Už to nedělám. Je to náročné. Umělcova smrt a noční můra.

Mnoho obrazů malířova radost.
Mnoho obrazů webařova smrt.
Mnoho otázek čtenářova smrt.
A jak je to s těmi zajíci? Víme prd!